Brusel dává sbohům špinavým palivům. Benzín, nafta či plyn se zřejmě vyšší dani nevyhnou

Už příští rok by mohla začít platit nová pravidla o zdanění energie. Zatímco tzv. špinavější paliva budou zdaněna vyšší sazbou, ta čistší se dočkají zvýhodnění. Nafta, benzín i plyn se tak zřejmě nevyhnou vyšší dani.

Návrh je součástí legislativního balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížení evropských emisí oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030 oproti úrovni roku 1990. EU má ambici stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem.

Téměř 20 let stará směrnice o zdanění energie už totiž nezohledňuje cíle v oblasti klimatu. Její revize rozšíří základ daně, zvýší minimální sazby, zruší některé pobídky k využívání fosilních paliv a naopak zavede pobídky pro zelené technologie.

„Jestliže uznáváme, že se planeta otepluje a že je to problém, tak uznáváme, že je třeba ho řešit. Jeho řešení něco bude stát. Tomu se nevyhneme,“ vysvětluje pro Pravdu europoslanec Eugen Jurzyca (SaS).

Vyšší daň bude nezbytnost
Aktualizace směrnice EU o zdanění energie se soustřeďuje na dva hlavní reformní okruhy. V první řadě návrh počítá s novou strukturou sazeb daně na základě energetického obsahu a environmentálních vlastností paliv a elektřiny. Zároveň se rozšiřuje základ daně na větší seznam výrobků a některé daňové úlevy se zruší.

V praxi by taková změna přinesla nové uspořádání minimálních sazeb daně. Založeny by byly na skutečném energetickém obsahu, a ne na objemu, jak je to většinou v současnosti. \“Podnikům i spotřebitelům to poskytne jasnější cenový signál a usnadní jim to zvolit si čistší, energeticky účinnější řešení šetrnější k životnímu prostředí,\“ tvrdí pro Pravdu Ingrid Ludviková ze Zastoupení Evropské komise na Slovensku.

Energetické výrobky by byly seřazeny do žebříčku podle energetického obsahu a environmentálních vlastností. Minimální sazby budou vycházet z energetického obsahu (vyjádřeného v eurech za gigajoule) každého výrobku. V takovém novém systému by byla nejvíce znečišťující paliva zdaňována nejvyšší daní.

Podle tohoto „žebříčku“ budou konvenční fosilní paliva jako nafta, benzin a neudržitelná biopaliva podléhat nejvyšší minimální sazbě daně ve výši 10,75 eura za gigajoule. Tato sazba slouží také jako referenční sazba pro ostatní kategorie.

Druhou kategorií budou paliva jako zemní či zkapalněný plyn a paliva z neobnovitelných zdrojů a nebiologického původu, která mohou v přechodném období přispět k dekarbonizaci, byť jsou založena na fosilních palivech. Následuje kategorie udržitelných, ale nepokročilých biopaliv.

Nejnižší minimální sazba by se měla uplatňovat na elektřinu bez ohledu na její použití, pokročilá udržitelná biopaliva a bioplyn, a paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, jako je vodík z obnovitelných zdrojů. Takový výrazný rozdíl v minimální sazbě daně mezi první a poslední kategorií výrazně podpoří přechod EU na čisté zdroje energie.

Návrh změn by také přinesl konec v cenových rozdílech mezi naftou a benzinem. Podle současných pravidel se například na naftu uplatňuje nižší minimální sazba než na benzin. Novým návrhem by se to změnilo. Skončí také úplné osvobození od zdanění pro letecký či námořní průmysl. Kerozin používaný jako palivo v leteckém průmyslu a těžký palivový olej používaný v námořním odvětví by již neměly být zcela osvobozeny od zdanění energie při letech a plavbách v rámci EU.

Zásadní otázkou zůstává, jak se výše zmíněné slevy dotknou spotřebitelů. Podle analytika Finlord.cz Borise Tomčiaka dopad na ceny pohonných hmot by na základě tohoto návrhu měl být minimální, protože už nyní jsou u benzinu a nafty spotřební daně relativně vysoké. Vzrůst by měly na druhé straně například ceny paliv pro lodní či leteckou dopravu. „Také by se zvýšilo zdanění paliv určených k vytápění,“ vysvětluje pro Pravdu analytik.